Kronika: O náměstích a parcích
Jaký je rozdíl mezi parkem a náměstím? Co způsobuje, že se místo nazývá tak či onak? Existují místa, která byla kdysi parkem a nyní jsou náměstím; a naopak. Existuje zelené náměstí, suché náměstí, park s mříží, park bez mříže. Otázkou není název, ale to, co tato místa nabízejí jako veřejný prostor.
Viz_také: 12 malých kuchyní, které skvěle využívají prostorPředstavme si metropoli, jako je São Paulo. Nový starosta chce privatizovat a společnost stále více požaduje kvalitní plochy pro společné užívání, volně přístupné zóny, kde se mohou všichni těšit, kde mohou společně žít různí lidé: děti, staří lidé, skateboardisté, kojenci, žebráci, prostý kolemjdoucí, který se zastaví s úmyslem odpočinout si, nebo skupina teenagerů, která odchází z ulice.škola.
Viz_také: V bytě o rozloze 180 m² se mísí biofilie, městský a industriální stylParque Buenos Aires v São Paulu (Foto: Reprodukce/ Instagram/ @parquebuenosaires)
Hlavním problémem je, že se ještě musíme naučit tato prostředí sdílet - to je to, co je učiní kvalifikovanými. Proto je přivlastnění uživateli jedinou možností. Zda bude správa státní nebo soukromá, je jiná diskuse. Pokud tato správa ponechá přístup volný, nikoho neseparuje a o vše se velmi dobře stará, proč účty nesdílet?
Nejde o prodej veřejného prostoru, protože pokud se o něj soukromá iniciativa nebude řádně starat, radnice ho předá jinému zájemci. Dobrý příklad? High Line v New Yorku, tak známá po celém světě, je soukromá - a kromě toho, že je výjimečně kvalitní, dokázala radnici dokonce generovat prostředky. Vše závisí na regulaci, která musí být dobře definovaná. Jinak by se totižOdpovědná osoba může jednat ve vlastním zájmu, což rozhodně nebude ve prospěch všech.
High Line v New Yorku (Foto: Reprodukce/ Instagram/ @highlinenyc)
Máme takový nedostatek volných ploch, že nakonec zabíráme místa bez minimálních předností pro trávení volného času. Chudáci my, kteří musíme bojovat o to, abychom mohli využívat vyvýšenou asfaltovou dráhu, bez stínu, bez odpovídajícího městského mobiliáře a myslet si, že je všechno v pořádku. Ne, není!
*Silvio Oksman je architekt, absolvent magisterského a doktorského studia na Fakultě architektury a urbanismu Univerzity v São Paulu (FAU-USP), profesor na Escola da Cidade a partner ve společnosti Metrópole Arquitetos.