Proč mají andělé křídla?

Protože "křídla" nám připomínají let, útěk a transcendenci. Andělé mají křídla, protože si je představujeme, jak překonávají vzdálenost mezi nebem a zemí, vzdálenost, která je také imaginární. Zkrátka, andělé mají křídla, protože je vy a já potřebujeme, aby je měli. Jsou tedy andělé pouhým výplodem naší představivosti? Na představivosti není nic "pouhého".

Představivost je způsob, jakým pracujeme s mýty, metaforami, podobenstvími, poezií a šarádami - základem spirituality a náboženství. Představivost je způsob, jakým tvoříme umění, hudbu a dokonce i lásku.

Bible promlouvá k imaginaci jazykem představivosti: podobenstvími, poezií, sny a mýty. Andělé jsou mystickými posly, kteří obývají představivost, vyvádějí nás z odcizení, integrují nás a pak nás vracejí na zem, abychom mohli pokračovat v tomto díle začleňování do světa.

Andělé na Jákobově žebříku

Abychom tuto otázku prozkoumali hlouběji, podívejme se na dvě slavná setkání Jákoba s anděly v "knize Genesis". V prvním případě - Jákobův žebřík - prchá před svým bratrem Ezauem, který ho chce zabít. Jákob stráví noc pod širým nebem a zdá se mu o "žebříku položeném v zemi, jehož vrchol sahal až do nebe, a andělé Boží po něm vystupovali a sestupovali" (Genesis 28,12).

Bible nám říká, že naše mysl může prostřednictvím představivosti překročit hranice odcizeného já a získat nekonečnou moudrost osvobozené duše. Proto andělé začínají na zemi a odtud stoupají do nebe, místo aby začínali v nebi a odtud sestupovali na zem. Nebo podle chápání rabína Jacoba Josepha se andělé rodí v naší vlastní mysli a pak stoupají donebes a pozvedá duši sebe sama.

Podstata transformace

Cílem andělské cesty - cesty duchovní imaginace - není překonání sebe sama, ale jeho proměna; není to útěk ze země, abychom se zabydleli v nebi, ale výstup do nebe, abychom se proměnili, a pak se vrátili na zem, abychom v této proměně pokračovali v planetárním měřítku. Nebe není naším konečným cílem, ale místemtešuva, změna a transformace.

Těšuva, hebrejské slovo, které se obvykle překládá jako pokání, znamená změnu: změnu od odcizení k integraci, změnu od sebe k duši, změnu od zla k dobru (Žalm 34,14) a v hlubším smyslu změnu od strachu k lásce.

Podstatou andělské proměny je láska: láska k Bohu (Dt 6,5), láska k bližnímu (Lv 19,18) a láska k cizinci (Lv 19,34). A protože láska je poselství, které andělé nesou, je to vždy směrem k zemi.

Není to duše, kdo potřebuje slyšet poselství lásky, ale já. Není to nebe, kdo potřebuje být proměněn láskou, ale země.

Jákobův boj

V prvním setkání je to Ezau, kdo se snaží připravit Jákoba o život, ale ve druhém se o totéž zřejmě snaží anděl. Stalo se to, že Jákob dozrál: skutečný boj se neodehrává mezi tebou a druhými, ale mezi tebou a tvou duší, mezi strachem a láskou. Anděl Jákoba neporazí, ale promění ho. Láska neporazí strach, ale promění ho v úctu.

Andělská cesta

Všichni jsme Jákob, sevření a vystrašení. Stejně jako Jákob svalujeme vinu za svůj strach na Druhého.

Neexistuje žádný "Jiný", kterého bychom měli porazit, pouze my sami se musíme proměnit. Toto je andělská cesta: cesta přijetí Druhého a objevení Boha. Není to cesta snadná a vyžaduje od nás, abychom nesli strašná zranění. Ve skutečnosti je to cesta odvahy a lásky, která odhaluje sebe i Druhého jako Boží tvář.

Představujeme si, že jsme duchovní bytosti, které mají hmotnou zkušenost, že náš pravý domov je jinde, že jsme přišli na zem, abychom se něčemu naučili, a že jakmile se to naučíme, opustíme dočasný svět hmoty a vrátíme se do svého věčného domova. Ignorujeme podobenství o Jákobově žebříku a zapomínáme, že andělé vystupují jen proto, aby sestoupili.Andělé jsou něco jiného než naše schopnost transformace a my si představujeme, že jsme tu proto, abychom ze světa utíkali, a ne proto, abychom ho odvážně přijímali, a tak ho s láskou transformovali.

Andělská cesta naznačuje zcela jiný obraz. Nepřicházíme na svět příchodem zvenčí: rodíme se do světa, přicházíme z jeho nitra. Nejsme tu, abychom se učili a odcházeli, jsme tu, abychom probouzeli a učili. Andělé nám neukazují cestu úniku, ukazují nám, že není jiné cesty než cesty lásky.

* Rabín Rami Shapiro je autorem 14 knih, z nichž nejnovější je "Andělská cesta: Andělé v průběhu věků a jejich význam pro nás".