Čas letí. Ano, to je pravda, ale pokud nemáme každý týden přestávku, máme pocit, že jsme ve víru, bez zastávky. Volný čas - s kinem, večírky, vzrušením - je možností, jak se vymanit z rutiny. Neznamená to vždy odpočinek a doplnění energie na další pracovní období. Ale od starých náboženství se můžeme naučit způsoby, jak pěstovat posvátné přestávky.

Někteří zapalují svíčky a kadidlo, pijí víno, zatímco jiní se zdržují alkoholu a dokonce i jídla. Jsou tací, kteří se od všeho izolují, a ti, kteří se shromažďují kolem štědrého stolu nebo oltáře. Pro mnohé je zásadní přestat pracovat, zatímco mnozí věnují tento den dobrovolnické činnosti.

Existují různé rituály, ale myšlenka, která se prolíná dnem zasvěceným náboženské praxi, je víceméně stejná: uzavřít pracovní cyklus zvláštním dnem nebo okamžikem zasvěceným Bohu.

Svléknout se ze scénáře, který si opakujeme každý den, a to i ve volném čase, a obrátit se k sobě, k bližnímu, očima srdce, je postoj, který doplňuje energii, vyrovnává emoce a obnovuje víru - i když člověk není vyznavačem žádného náboženství. Vyhradit si den pro spiritualitu je součástí samotného pojetí každé kultury, která má kalendář. Téměř všechny národy mají chvíli prozasvěcení Bohu, které signalizuje konec jednoho cyklu a začátek druhého," říká profesor teologie Fernando Altemeyer Júnior z Papežské katolické univerzity v São Paulu.

Dnes jsme otroky hodin a není těžké začít a skončit týden, aniž bychom měli chvilku na kontakt s našimi nejniternějšími emocemi nebo na modlitbu. V těchto chvílích se však duše živí a my tak jemně odpočíváme a smiřujeme se s časem. "Člověk není stvořen jen k výrobě, produkci, práci, ale k bytí a odpočinku. Jeho naplnění jeV tichu srdce člověk relativizuje své síly a objevuje, že je schopen inteligence, krásy a lásky," říká francouzský kněz a filozof Jean-Yves Leloup ve své knize Umění pozornosti (nakl. Versus).

Podívejte se, jak jednotlivá náboženství pěstují tyto posvátné rituály odpočinku.

Islám: Pátek: den odpočinku a modlitby

Muslimové zasvěcují pátek Bohu. V zemích, kde toto náboženství převládá (například v Saúdské Arábii, kolébce islámu), je to den týdenního odpočinku. Je to den v týdnu, kdy byl Adam stvořen Alláhem (Bohem). Kdo učí, je šejk (kněz) Džihád Hasan Hammadeh, viceprezident Světového shromáždění islámské mládeže se sídlem v Sao Paulu.

Islám vznikl zjevením svaté knihy, Koránu, proroku Mohamedovi (Mohamedovi) kolem roku 622. Korán, který obsahuje zákony týkající se náboženského a občanského života, učí, že existuje pouze jeden Bůh, kterému musí lidé sloužit, aby měli právo na nebe a nebyli potrestáni v pekle. K tomu je třeba dodržovat pět povinných základů: Vydat svědectví, že existuje pouze jeden Bůh;pětkrát denně se pomodlit; odevzdat 2,5 % svého čistého zisku potřebným; postit se během měsíce ramadánu (což je devátý měsíc, který se určuje podle devíti úplňků Měsíce); alespoň jednou v životě vykonat pouť do Mekky, města, kde se narodil prorok Mohamed, v dnešní Saúdské Arábii. V zemích, kde islám není dominantním náboženstvím, mohou praktikující pracovat vePátek, ale musí přerušit všechny činnosti na 45 minut, počínaje 12.30, kdy začíná týdenní setkání v mešitě, při kterém se společně modlí a poslouchají kázání šejka. Kdo je blízko mešity, má povinnost se zúčastnit. A kdo je daleko, musí přestat s tím, co dělá, a modlit se.

Kromě toho jsou pondělky a čtvrtky - dny, kdy prorok Mohamed přestal jíst - vyhrazeny pro půst jako formu očisty těla, mysli a ducha. Při těchto příležitostech od východu do západu slunce nesmějí vyznavači islámu jíst žádnou pevnou ani tekutou stravu ani mít sexuální vztahy. "Je to způsob, jak opustit materiální svět a přiblížit se Bohu,obnovení víry a věrnosti k němu," říká šejk, "protože přísně individuálním způsobem jen člověk sám a Bůh ví, zda byl půst splněn."

Judaismus: Šabat: rituál pěti smyslů

Počátky judaismu sahají až do roku 2100 př. n. l., kdy Abraham dostal od Boha poslání vést svůj lid, ale k organizaci náboženství došlo až o mnoho let později, kdy Bůh předal proroku Mojžíšovi Desatero, soubor zákonů zahrnující sociální aspekty, majetková práva atd. Židé se řídí zákony Starého zákona. Mezi tato přikázání patří např.Bůh požehnal sedmý den a posvětil ho, protože v tento den Bůh odpočíval od všeho díla stvoření," říká text.

Pro Židy má odpočinek hluboký význam a zdaleka není synonymem současného pojmu volný čas. Je to den určený k odpočinku, četbě, procházkám, klidné procházce s někým výjimečným, k modlitbě a k setkání s rodinou u klidného jídla. Žádný shon - a především žádná práce. Židé by neměli pracovat a v žádném případě nemají mít služebnictvo sloužícíV tento den Židé zanechávají všech činností ve dnech v týdnu, ve kterých si vydělávají na živobytí. A protože hebrejský kalendář je lunární, den začíná při východu Měsíce, to znamená, že šabat trvá od soumraku v pátek do soumraku v sobotu," vysvětluje Michel Schlesinger, asistent rabína kongregace Israelita Paulista.společenskou funkci v době, kdy otrocká práce neumožňovala týdenní volno, vysvětluje Michel.

Den končí obřadem zvaným Havdla. Význam tohoto slova je oddělení: symbolizuje oddělení tohoto zvláštního dne od ostatních v týdnu. Je to rituál, jehož záměrem je stimulovat pět smyslů: účastníci pozorují oheň svíčky, cítí její teplo, cítí vůni koření, ochutnávají víno a na závěr naslouchají zvuku zhasínajícího plamene ve víně. To vše proto,Během šabatu dostávají Židé novou duši, která po jeho skončení odchází a zanechává člověku potřebu této energie, aby mohl čelit začínajícímu týdnu. Tímto způsobem označují uzavření jednoho cyklu a začátek dalšího.

Křesťanství : Neděle: Den Páně

Katolíci na celém světě zachovávají neděli jako den duchovní úcty. Řídí se přitom učením Bible, včetně Nového zákona (vyprávění apoštolů o působení Ježíše Krista na zemi). Nedělní pauza je natolik významnou událostí, že vznikl apoštolský list nazvaný Dies Domine, který v květnu 1998 napsal papež Jan Pavel II.Pro nás katolíky je to nejdůležitější historická skutečnost, protože to byl okamžik, kdy Bůh zachránil lidstvo," vysvětluje otec Eduardo Coelho, koordinátor arcidiecézního vikariátu pro komunikaci v São Paulu.

Papež ve svém dopise znovu potvrzuje, že tento den má být dnem velké radosti z Kristova vzkříšení a časem pro bratrské setkání s rodinou a s těmi, kdo se shromáždí ke slavení mše svaté, která připomíná epizody Kristova svatého života, vypráví příběh jeho obětí a jeho vzkříšení. Ježíš byl pohřben v pátek a ráno třetího dne, v neděli,povstal k věčnému životu.

Podle papežova dopisu by se věřící měli v tento den vyhýbat práci, i když to není zakázáno, jak se to děje v jiných křesťanských náboženstvích (například u některých letničních). Podle papeže katolíci ztratili část původního významu neděle, rozptýlili se mezi radovánky nebo se ponořili do práce. Proto je žádá, aby obnovili své zasvěcení Bohu a využili neděle i k tomu, abyJak popisuje Bible, Boží odpočinek po stvoření je okamžikem rozjímání nad jeho dílem, jehož součástí jsou i lidské bytosti a kterému by měly být věčně vděčné.